Index > Recenze >Seržant
   
Seržant
Miroslav Žamboch
vydalo nakladatelství:Vydavatelství Poutník
Vydavatelství Poutník, Praha 2002

Trochu jiný Žamboch.

    Od Miroslava Žambocha jsme všichni zvyklí spíše na svištění mečů, ržaní koní a vůbec na fantasy propriety. Proto určitě každý s napětím očekával, jaká bude jeho nová kniha s názvem Seržant, jenž na své obálce zobrazuje vojáka s moderní výzbrojí a podivný parní tank.
    Nutno hned na začátku upřímně přiznat, že se mnoho nového nedočkáme. Lancelot, hlavní hrdina, občas až příliš připomíná Koniáše a to nejen chováním. Vždyť je také vysoký, šlachovitý, ne moc pohledný, ale s ženami to umí, občas cynický, vyzná se skoro ve všem, ale hlavně je z celého srdce bojovník. Rodinné zázemí je také nepodobné. Zatímco Koniáš slavného otce dobrovolně (no skoro dobrovolně) opustil, Lancelotovu rodinu rozprášila tajná služba a stejně jako Koniáš je i Lancelot vyvrhelem společnosti. Nechejme ale porovnávání, které si každý kdo četl "Na ostří ocelí", nebo "Ostří oceli" může během pár stran udělat sám a ostatní, kteří ještě nic od Miroslava Žambocha nečetli, to stejně nezajímá.
    Nuže tedy příběh. Začíná na hranicích lidského světa a chaosu, kde se poprvé setkáváme s četou vedenou seržantem Lancelotem. Příběh se rozjíždí velice rychle a hned na prvních pár stranách je několik mrtvých, zajímavých událostí i překročení vojenských pravidel. Prostě paráda. Čtenář si nemůže přát více než být takto rychle vržen do příběhu. Leč vysoko nasazená laťka začne pomalu klesat. Příběh zpomaluje, aby mohl poodhalit problém světa (jak vnějšího, tak blízkého okolí) více do detailů. Lancelot se ač sám nechce dostává do středu dění a jako by se teď vše točilo kolem něj. Jak děj plyne, kamarádů z čety ubývá a nepřátel přibývá. Navíc se do toho všeho přimotá Dominika (učitelka na vesnické škole a knihovnice), do které se Lancelot zamiloval, a tak ji chtě nechtě vtáhl do nebezpečí. Problém armád chaosu a obětí se nakonec stane celonárodní záležitostí a i sama královna vstupuje na scénu. Lancelot snadno podléhá jejímu půvabu, a na straně jeho nepřátel přibývají další jména. Mozaika problémů se začíná odhalovat a na scénu vstupují nekromanti a nemrtví. Pak už vše graduje, aby čtenáře proud děje donesl až k chytlavému závěru.
    I přesto, že se knihou prolínají věci, které jakoby člověk už někde četl, jde o velice líbivou a občas i zábavnou četbu. Miroslav Žamboch píše opravdu chytlavě to se mu musí nechat. Proto nelze knihu než doporučit, zvláště lidem kterým se jeho díla líbí. Ostatní nic nezkazí, když začnou u této knihy, ale lépe začít nějakým "Koniášem".
    Víkendové čtenáře určitě potěší, že celý našlapaný děj je na pouhých 265 stranách a knihu lze pořídit do dvou stovek. To jsou jednoznačné argumenty pro. Už se těším na další knížku od Míry Žambocha.
   

Ekim

 
Spřátelené weby

&tab; &&tab; &tab; &tab;


Webdesign by Legio (legio.webcreator.cz)
Morph engine by Přízrak (www.prizrak.borec.cz)
Webhosting by Web Zdarma (www.webzdarma.cz)